Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z deníku šestatřicítky

24. 05. 2017 13:08:08
První porozchodová fáze je většinou o tom, projíždět si ten vztah celý znovu dokola a vytahovat to nejhorší, aby člověk nesmutnil a nenakráčel rovnou na most. Hezky se utvrdit v tom, jaký to byl zmetek.

Malou jsem dostala do školky pouze v převleku za hasiče a s příslibem, že odpoledne pojedeme do bazénu. Ach jo. Jsem ale v situaci, že i ten bazén absolvuji, jen abych měla část dne jen pro sebe. Chvíle klidu je k nezaplacení.

První porozchodová fáze je většinou o tom, projíždět si ten vztah celý znovu dokola a vytahovat to nejhorší, aby člověk nesmutnil a nenakráčel rovnou na most. Hezky se utvrdit v tom, jaký to byl zmetek a že vlastně na co sáhl, bylo špatně. Není to absolutně objektivní, ale v tomto čase to působí značně blahodárně.

Jasně, někdo začne šílet a skočí hned na první seznamku hledat si převozníka, někdo natáhne trikot a zběsile ladí figuru, někdo se pustí do práce, někdo chlastá a já se v tom hezky nimrám. Ale vážně to funguje!

Stejně si to dřív nebo později musí každý odžít, aby byla psychická očista kompletní. Kazeta se prostě bez přetočení na ten začátek nedostane. Mladší ročníky mé přirovnání přeskočí, protože jistě netuší, co je myšleno tou kazetou.

Včera večer jsem se ale zasmála. Vzpomněla jsem si na Ingrid z Románu pro ženy. Potrhlá, ale úžasná Ingrid v podání Laďky Něrgešové vždycky koupila svému příteli nějaké příšerně drahé designové křeslo a následoval rozchod. Jednou bych chtěla zažít rozchod, po kterém nebudu muset řešit, jak stornovat letenky na vysněnou dovolenou, která už se nikdy neuskuteční.

Takže jdeme bilancovat. Lukáš byl prvotřídní úlet. Jak by řekla Radka: „aparát“. Mimochodem tu by taky nejraději ojel, potom, co jsem je seznámila. A že je už v druhém trimestru a v neposlední řadě má dobrá kamarádka, to jako vůbec nehrálo roli. Ji a potom nějakou sexy černošku, to ho drželo dobrý měsíc.

Nikdy mi nikdo v životě tolikrát neřekl a nenapsal, že mě miluje, aniž by to byla lež.

No, pozor. Abych mu nekřivdila, možná že byly okamžiky, kdy mě trochu rád měl, nebo spíš řekněme, kdy mu se mnou bylo dobře. Problém je spíš v tom, že nejspíš milovat neumí a nedokáže.

Když jsme se o tom spolu bavili, obecně samozřejmě, že takoví jedinci existují, tak mi na to řekl: „No co, to neřeš. Slimák taky nezávidí šnekovi ulitu. Narodil se bez ulity, žije bez ní, tak mu ani nepřijde, že by ji měl postrádat.“

Ha, zajímavé. Citový mrzák, co dodat. Ta blondýna z Berouna se domnívá, že je to způsobené určitou formou schizofrenie, kdy jedním z projevů je právě citová oploštělost, ale to jsou jen spekulace. Jdeme dál.

Taky jsem se nikdy s nikým nebála, že mě zastřelí. S ním ano. Zažila jsem pocit, jaké to je jít po louce, vědět, že tam daleko na kopci je on, totálně nalitej a ozbrojenej a s tendencí v opilosti nesmyslně střílet. Říkala jsem si, co kdyby mu přišlo jako dobrý nápad mě sejmout. Naštěstí nesejmul.

A praní špinavého prádla pokračuje. Myslíte, že je možný, nevědět po dvou měsících souložení se ženou, kterou milujete tak, že byste pro ni udělal všechno na světě, kecy v kleci, které píše každé, jak se jmenuje příjmením? Tak to možný je. Stalo se to v čekárně u zubaře, kam mě doprovodil.

Sice mě tam zavezl a potom mě vzal ještě domů, což by pochopitelně bylo úžasné gesto, protože k zubaři se jelo z Hradce do Prahy a zase zpět, jenže to by nesměl být Lukáš. V době, kdy jsem se v té čekárně nejvíc bála a opravdu mi tekly slzy strachy, si stále vyřizoval firemní maily a otrávený rušil domluvený oběd s nějakou babou, prý ex. To je souhrnné označení pro všechny, které příležitostně osouložuje, když je ta šance a potřeba, jen aby bylo jasno. Opět sice spekulace, ale nabízí se to. A jako perlička na závěr se mě právě zeptal, jak se jmenuju příjmením, aby se mohl jít sestry zeptat, kdy už konečně půjdu na řadu. To mi upřímně vyrazilo dech.

„Nemám paměť na jména no.“, opakoval stále dokola, ale pravda je jiná, ani jsem mu nestála za to si mé jméno pamatovat.

Natož aby si pamatoval, kdy mám narozeniny. Nehledě na to, že na mé narozeniny jsme spolu poprvé spali, což by mohlo být celkem zapamatovatelné.

Tak já nevím, ale když už se kurvím a mám v tom bordel, tak si to píšu ne. Jak říkal jeden můj kámoš, který to svého času rozjížděl skoro na profesionální úrovni: „Kdybych si to nepsal, tak vím prd.“.

Zase je ale fakt, že nebýt Lukáše, jen sotva se podívám do pražského hodinového hotelu, a to hned dvakrát. Tak jasně, protože kam jinam by mě vzal. K ex č. 1, která musí zhubnout 25 kg a usmířit se s ex č. 2, aby spolu zase vytvořili pošahanou trojku, jinak prostě druhé dítě nebude? Tak tam by to samozřejmě nešlo.

Ale nejlepší je, že mi kupuje dárky, od nichž má snad účtenky nalepené v sešitku, aby mi mohl jejich cenu do koruny vyčíslenou při jakémkoliv projevu byť mírné nespokojenosti předhodit a nazvat mě nevděčnicí. K tomu mě přece vozí na výlety, takže má nevděčnost už zkrátka nezná mezí.

Ano, výlety byly krásný, ale vždy je tam nějaké ale. Toužila jsem vidět Budapešť a vznášela se blahem, když jsme se dohodli, že tam vyrazíme. Překrásné romantické město, ideální místo pro zamilované páry.

Že budu celý pobyt poslouchat o ex č. 2, potom půl dne pro ni a další ex nakupovat místní speciality, v noci, když se náhle probudím, zjistím, že si nostalgicky prohlíží různé fotky svých minulých lásek a jako bonus na závěr si dvakrát vyslechnu oslovení Katka, to jsem tak úplně nečekala.

Víte co, musím se smát. To je tak absurdní, když si to přehrávám, že nepochopíte, kam jsem dala mozek a soudnost. Zbohatlická kurvička, nebo jak mi to jednou a prý jen díky návalu vášně, řekl, zase hezky šlápla do hnoje. Dobře, vědomě a dobrovolně, ale zato řádně uleželého.

To už by pro dnešek asi stačilo, zase nechci působit jako nastartovaná zhrzelá milenka. Oprava, tajná zhrzelá milenka samozřejmě, protože za celých pět měsíců jsem nikoho z jeho okolí nepoznala, natož potom jeho syna nebo někoho jiného z rodiny.

A víte, co udělá obvykle holka jako já po rozchodu? Jednoho dne se probudí, přestane se cpát a utápět v sebelítosti, pomluví toho lotra u poslední kamarádky, která tu novinu ještě neslyšela, změní účes a začne zase žít.

Takže jsem se objednala ke kadeřnici a dnes mám dokonce cestou z bazénu v plánu nakoupit asi tunu ovoce a zeleniny, která se mi tentokrát rozhodně nezkazí v lednici, ale opravdu to budu jíst!

Autor: Klára Bártová | středa 24.5.2017 13:08 | karma článku: 15.57 | přečteno: 1383x

Další články blogera

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Prý bych se tentokrát mohla přidat a hrát jim civilistku, kterou unesou teroristi. „Proč mi to připomíná nějaký péčko?“, odepsala jsem s pěknou řádkou smajlíků.„No jestli chceš, tak ti znásilnění v táboře ozbrojenců rád dopřeju...

5.6.2017 v 16:38 | Karma článku: 12.39 | Přečteno: 1086 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Coco Chanel řekla: „Žena, která je připravená si nechat ostříhat vlasy, je připravena změnit celý svět.“ Tak já svět asi moc nevytrhnu, protože celá má plánovaná změna účesu se smrskla pouze do zkrácených konečků...

2.6.2017 v 15:01 | Karma článku: 12.54 | Přečteno: 770 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Poslal mi fotky na email, jak se to dělalo dřív, a jako fakt dobrý. I na ty moje reagoval pozitivně. Akorát mi během sedmi sms asi čtyřikrát zdůraznil, že zatím skutečně nehledá žádný vztah, ale pouze něco jako kamarádku.

30.5.2017 v 18:33 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 1118 | Diskuse

Klára Bártová

Z deníku šestatřicítky

Nejsem zběhlá v genetice, ale je možné, aby šla skutečně zdědit i vášeň pro neustále mytí aut? Malá si oblizuje horní ret, když se na něco soustředí a zásadně nezadělá žádnou načatou plastovou láhev. Tři věci, které mi na jejím...

28.5.2017 v 20:52 | Karma článku: 16.98 | Přečteno: 1106 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 9.96 | Přečteno: 456 | Diskuse

Aneta Nováková

Budeš šlapat chodník!

Jsem pro něj něco jako cvičená opička nebo pes, který musí poslouchat na slovo. Jen on ví, co je pro mě nejlepší.

19.7.2017 v 19:33 | Karma článku: 21.72 | Přečteno: 3107 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Romská dívka mi zbořila předsudky

O tom, že i já mám své předsudky a jak lehce se dají zbourat, jsem se nedávno přesvědčila na vlastní kůži. Při banálním zákroku v nemocnici jsem se setkala s romskou dívkou, která podstupovala umělé přerušení těhotenství.

18.7.2017 v 15:52 | Karma článku: 31.86 | Přečteno: 2245 | Diskuse

Petra Polsen

Jak jsem šňupala kakao

Nedávno na internetu psali, že v Americe začali prodávat šňupací čokoládu. Jako nevyléčitelná závislačka na téhle pochoutce jsem pochopitelně zbystřila...

18.7.2017 v 7:53 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 301 | Diskuse

Gabriela Janská

Mentální anorexie a identita ženy

Když se řekne „mentální anorexie“, většina lidí si vybaví vyhublé ženy a dívky, které odmítají jíst... Tedy skupinu osob, která je v tomto smyslu označována za pacient(k)y, za postižené.

16.7.2017 v 19:09 | Karma článku: 19.91 | Přečteno: 641 | Diskuse
Počet článků 104 Celková karma 15.07 Průměrná čtenost 1715

Jsem máma malé holčičky. Občas mám co říct a hodně často chci něco říct. Nemám problém být otevřená. Je to má forma terapie...víc sem nevmáčknu, takže:

Ing. Klara Bartova, MBA

www.facebook.com/Mandarinky
www.zenazenam.cz
www.facebook.com/Rok.Patrika

www.facebook.com/kouc.klarabartova

www.kosmetika-tiande.com
www.facebook.com/tiande.HK

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.