Paní autorko,přeji vám ať mimi prospívá a obě jste co nejvíc v pohodě.Nenechte se otrávit některými reakcemi a zrovna tak se nenechte odbýt na sociálce.Ne každá si vybere tak dobře jako dámy(zejména ty bez-ová),které sem psaly a ne každý chlap je tak charakterní,jako ti,co psali plamenné výlevy o vině svobodné matky a zodpovědnosti rodiny její i partnera.Věřte,bude líp a do té doby vám vše vynahradí malá.Držím palce,dobrou noc a hlavně se nenechte odradit od psaní!

Máte štěstí, většině matek samoživitelek zahyne partner při nějakém hrozném neštěstí.

To je dosť silné tvrdenie. Máte to nejak podporené štatistikou?

Držím Vám pěsti. I prckovi. Bude to dobré, všechno na vás čeká. Chce to jen nezatrpknout. Smysl téhle zkušenosti a těžké doby se časem ukáže, uvidíte. Pohlazení prckovi a držte se. Uvidíte, že toho lesku mateřství je nakonec víc, než bídy :-). Karma.

Super Karma

Autorko, řeknu to jinak. To cca desátého století církev uznávala manželství přes postel. Tedy dva se spolu vyspali a byli manželi. Holka pak porodila dítě a tatíček se k tomu neznal. Proto církev, aby chránila ženu zavedla povinné církevní sňatky a matriky. Z Matrik bylo jasné, že Honza si vzal Marii a Marie porodila to a to dítě. To dítě bylo Honzovo a ten se na základě středověkých zákonů měl povinost o dítě postarat. Pokud tak neučinil, tak mu hrozily tresty. Ale to je středověk. Ten temný a hrozný. Takže dnes máte liberální společnost a užívejte si to.

Vazne?  Dneska tatinek rekne, ze jako si s tim delej co chces....

Pokud otec dítěte zemře, je mi svobodné matky líto. Ovšem v ostatních případech je to její vina - buď si začne se ženatým, nebo se s partnerem jasně nedohodne, zda chce či nechce dítě, nedbá na antikoncepci nebo má na partnera natolik vysoké nároky, že jí ten normální chlap najednou ve všem vadí... O manželství už tu někdo psal.

Ale mám ještě další zásadní připomínku: To, co popisujete o samotě v porodnici i o tom, že je na to doma sama, byla normální relaita před r. 89. Na návštěvy do porodnic se nesmělo (takže žádný líbající a fotící tatínek, o přítomnosti u porodu ani nemluvě) a v té době nebylo normální, že by se otec zapojil do péče o miminko, první krůčky mu byly většinou šumafuk... A nikdo si nestěžoval...maminky přežily...

Takže pokud vám partner zemřel, opravdu vás lituju a přeju, ať vás v životě potkají i lepší věci. Ale v jiném případě je to, že jste svobodná matka, jen a jen váš problém. Navíc jsem nepostřehla ani slovo o vaší rodině - proč nepomůže?

Je to i má vina v případě, že otce dítěte zavřeli do vězení za delikty o kterých já neměla ani tušení? Myslíte si, že jsou věci jen černé nebo bílé? Ne. Důvodů může být víc....zkuste se někdy zamyslet, než začnete sekat závěry co je a není čí vina.

Pokud jste opravdu takto dopadla, ze vas otec miminka opustil v tehotenstvi a, jak z vaseho clanku vyplyva, asi nemate ani zadny kontakt, tak je mi vas opravdu uprimne lito 

Den svobodných matek Drahá dámo a to jako proč?

? "... finanční stránku, na kterou jste sama a nutno podotknout, že stát, pokud nejste skutečně živořící bytost na ulici, neudělá v tomto směru nic."

STAT ZE NIC NEDELA? Vazne? Prave cim vic se stat zacal vkladat do podpory tzv. svobodnych matek, tim vic svobodnych matek zacalo existovat. Stat nahradil muze, prispevek od statu nahradil otce. Vy sice verite, ze vetsina zen svobodnych matek si tento stav nevybrala, ja verim opaku. V dnesni dobe je podpora statu svobodnym matkam znama a dnesni spolecnost uz nedava zadne pohrdani svobodnym matkam, dneska uz to neni cerna ovce, ale jen jedna z mnoha. Zeny si tohle zpusobuji samy, pohrdaji manzelstvim, maji pocit, ze vse zvladnou samy a pak se divi, ze muzi nemaji zajem byt zodpovedni a nemaji zajem se zenit...a rodi se nove a nove generace svobodnych matek.

Můžete mi jmenovat jednu podporu státu, na kterou dosáhne matka s průměrným platem z něhož je jí vyměřená mateřská?

Člověk se asi může stát svobodnou matkou proti své vůli, byť bych řekl, že většina svobodných matek tomu jde silně naproti. Pokud pracuji na tom, že bych mohla mít s partnerem dítě, tak je už po staletí dobrým zvykem uzavřít s ním veřejnou smlouvu o tom, že mne neopustí. Té smlouvě se říká manželská smlouva a že je k ní v poslední době iracionální odpor, to nic nemění na tom, že je to staletími dobře prověřený a osvědčený nástroj.

Nicméně to hlavní: Svobodnou matkou se člověk možná stane tak nějak nezamýšleně. Ale že svobodnou matkou navždy zůstane, to je rozhodnutí, které mohl mnohokrát a mnohokrát změnit. Neříkám, že to je lehké. Ale rozhodně to není zdaleka nemožné. A nejen kvůli sobě, ale i kvůli tomu dítěti by se o to člověk snažit měl.

Ostatně chlapi vesměs nejhůř snášejí to období, kdy se děcko akorát kolem dokola přebaluje a kojí a "nic z něj není", a matka se věnuje v podstatě jen jemu. Když už začíná být pomalu ale jistě tak trochu učedníkem a partnerem a už nepřekáží v manželské posteli, tak je pro ně snazší být mu dobrým tátou.

...a "nic z něj není"...čéče je 21.století a vy se vyjadřujete jak před 100 lety