Víkend jak má být

Jsem nadšená z parádního víkendu. Neměl chybu. V pátek se začal firemním závodem na motokárách ve Vysokém Mýtě a pokračoval perfektní sobotní akcí pořádanou myslivci.

Pečlivě zorganizovaný výlet na Konopiště. Ani to vedro na padnutí nemohlo zkazit dojmy. Na motokáře jsem seděla poprvé, pud sebezáchovy zapracoval a proto jsem skončila na pěkném posledním místě, ale i za to se dávály k mému překvapení ceny. To nic nemění na tom, že to bylo prima a líbilo se mi to. Nejen závěrečný raut a příjemné pohoštění přímo vedle dráhy, ale i zajištěný odvoz až domů. Díky pánskému osazení našeho týmu jsme jako společnost zvítězili, takže ani testosteronová soutěživost nepřišla zkrátka a já si odnesla zajímavý zážitek.

To sobotní výlet na Konopiště teprve ukázal, že páteční adrenalinové odpoledne byl jen lehký předkrm. Brzy ráno jsme nastoupili do autobusu a po několika startovacích panáčcích slivovice vyrazili na dálnici směr Praha. Zábava panovala celou cestu, vtipné glosy přítomných pánů gradovaly a atmosféra se pozitivně stupňovala. Na místě nás očekával správce zámecké obory a jal se být naším průvodcem. Zavedl nás na místa, která se běžně nezpřístupňují a poutavým způsobem vše komentoval. I jako nemyslivce mě to chytlo a dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí. Následoval předem zajištěný oběd v útulné hospůdce nedaleko a poté přesun na prohlídku zámku. Na parkovišti jsme se celá posádka naskladála do koňského povozu a za bujarého veselí se nechali přepravit na nádvoří. Koně se nenechali zahanbit a statečně nás dopravili do cíle. Plynule jsme se přesunuli na objednanou prohlídku zaměřenou zejména na loveckou sbírku Ferdinanda d´Este a myslím, že slečna průvodkyně na naši výpravu jen tak nezapomene. Jelikož alkohol již rozhodně působil a pánové rozvášněni exkluzivními exponáty neskutečně perlili. Dlouho jsem se tak nenasmála a to to celé teprve začínalo. Po návštěvě zámku jsme dostali rozchod a ten jsme s dámskou částí výpravy využily k nakouknutí na Sazáva Fest, který se tu také v podzámčí konal. Kolem byly nejrůznější stánky a také pouťové atrakce, takže volný čas byl rozhodně využit jak se patří. Kolem páté jsme se naskládali zpět do autobusu a pan řidič, který se minul povoláním závodníka Formule 1 nás bleskově přepravil zpět do blízkosti Hradce Králové. Zde už nás čekala sympatická paní hostinská ve své vyzdobené hospůdce a také pozvaný harmonikář. To už se pilo jak zákon káže, zpívalo, tancovalo a hodovalo. Nikdy bych nevěřila jak může být opékané divoké prase vynikající. Neskutečná laskomina. Po několika hodinách jsem tancovala a zpívala (nikdy nezpívám) písničky, které jsem vůbec neznala a moc mě to bavilo. Zábava panovala do pozdních hodin, domů jsem dorazila asi jako jedna z mála ještě po svých a celý dnešní den vstřebávám dojmy. Nevím proč jsem kdy trpělila předsudky, že lidé od třicítky výš se neumí bavit a že jediná závaba může být na diskotéce nebo někde v klubu. Omyl. Tato akce zcela předčila mé očekávání a jen doufám, že sdružení brzy zase něco podobného naplánuje. Je znát, když se věci dělají s láskou.