Možná, že v určitém věku a jako jednorázovku, či krátký románek - proč ne, takovej přímočarej řízek...Taky sem na nich ulítávala...Ale teď, o něco zkušenější vím, že přemýšlivý a pozorný partner, se kterým mohu rozvíjet různá témata do diskuse, kterýho bude zajímat nad čím a proč přemýšlím, a kterýmu se nebudu bát svěřit  s tím co mám v hlavě aby to nezlehčil, je pro mě jednoznačně přitažlivější, než ranař...

:p Kdepak...tady není řeč o partnerství, ale o zájmu :)

Můj manžel pragmatik mi na prvním rande řekl, že mi nikdy nebude slibovat nesmysly jako modré z nebe, protože je to věc nerealizovatelná, tudíž jako příslib neakceptovatelná. Pak jsme šli na kafe a každý z nás si zaplatil to svoje. A od toho dne jsem do něj byla blázen 

A ten váš osamocený kamarád.... hodil by se mi pro kámošku 

Já se lekl, že do obýváku na zeď...

Kéž bych to věděla :-).

A co?

no jo, ale jak ten mozek vypnout? On nema zadne tlacitko a u mne osobne alkohol na vypnuti nestaci

Pak pomůže dvakrát - třikrát slyšet, že je člověk trouba, a vidět, jak si zdánlivý nýmand odvádí tu nejpěknější holku... a mělo by se každému moc rozumnému rozsvítit. Pokud ne, vina je na jeho přijímači...